příběhy

Lehám si Tobě do náruče
poslouchám jak Ti srdce tluče
zavírám oči, mohl bych vyprávět
o cestách tam a zpět
za sluncem vysoko do mraků
za štěstím do zahrad zázraků
o cestách mezi světy
kde rostou krásné věty
a květy tiše šeptají
svou vůni co dech tají

i Luna stříbrně bledá
klid pro svůj svit hledá
v podobných zahradách
pak plujíc lehce po hradbách
mraků jenž zakrývají někdy
vzdálené zářící hvězdy
vypráví tiše příběhy moje
pro Tebe - hvězdičko moje

poslouchej...

Černá prázdnota osamělých dnů
pak Ty - vystoupilas ze snů
a v temnotě zapálilas svíci
bojím se zeptat: jsem bdící?
dívám se na Tebe, tma ustupuje
a v srdci mám světlo co neoslepuje
příjemně hřeje, mazlí a hladí
k úsměvu hravě a lehce mě svádí
a hořím touhou, má krásko ze snů,
tolik toužím dotknout se Tvých rtů
ptám se Tě, říkáš že smím - a pak
měním se - mám zase křídla jako pták
lehám si k Tobě do náruče
poslouchám jak Ti srdce tluče

otvírám oči nechci snít
s Tebou beruško, s Tebou chci být