Kytice polibků

'
Zárodky polibků
kladu Ti na rty,
na vlasy, na ňadra,
na teplou kůži,
zavlažím dechem,
nakypřím něhou,
jen vánek vzdechů
klid večera ruší.

Zahradník pilný jsem,
co v kypré Tvé prsti
našel už konečně
důvody k bytí,
starám se, pečuji,
přivonět chci
k bezbřehé radosti
slastného kvítí.

Ze semen vsetých
vzešla už poupata,
barevná, vonící,
srdečně sečná,
kytice polibků
překrásně vykvetla,
jsi moje radost
na věky věčná.

Zahrado vonná,
ráno i z večera
má péče laská Tě,
Tobě jen sluší,
podlehnu touze,
šťasten Tě ochutnám,
ve vůni květů Tvých
spasím svou duši.
.