Anotace: někdy se stává, že je láska jako skládanka ...
Dělám s láskou pokusy,
roztrhám jí na kusy,
pak tu lásky nadílku,
složím dílek po dílku.
Bude to však stále ona,
ta po níž mé srdce stoná?
Nebo to skládanka jen bude,
taková kterou koupím všude?
Skládanka o milionu dílků,
ó jak děkuji ti za nadílku,
však tohle bude nad mé síly,
to raděj zpřetrhat si žíly.
To raděj umřít než být s tebou,
kdy ruce, slova, srdce zebou.
Tak mizí pryč skládanka tvá,
na lásku přece musejí být dva!
Jj první dvě sloky jsou suprový!
Na lásku je jeden velmi málo a tři příliš mnoho, dva je akorát!
07.01.2006 12:04:00 | makretka
Tak jo..ty první dvě sloky si to fakt zaslouží, aby jen tak nezapadly.Měj se.
06.01.2006 22:30:00 | Branwen1
Já se k tomu někdy vrátím a přepracuji to, aby to bylo víc než ten pokus ... Díky Jirka
06.01.2006 11:49:00 | Obyčejný básník
První dvě sloky výborné - zajímavé přirovnání, ale čekala jsem lepší závěr, ne fráze.Čili pouze nadějný pokus.
06.01.2006 10:25:00 | Branwen1