Okolo vany svíčky hoří,
na tváři slzy a strach..
Žiletku připraví,
pomalu se položí.
Po tepnách přejíždí,
a vzpomínky do mysli naskakují..
Pro lásku svůj boj a trápení ukončí,
mladá duše na onen svět odchází..
V nejhezčích šatech umírá.
Nikdo ji už nezastaví,
žádný princ ani anděl tu není..
Teď viník stojí před rakví,
smutek a bolest jeho srdce cítí..
Doufá že je to jen sen..
Cítí zvláštní pocit u srdce..
Po ztrátě láska zasahuje..
Na mostě teď stojí sto metrů nad smrtí,
a kříčí omlouvám se miluji tě..
už je pozdě..
Poslední krok.. Žádá je odpuštění..
Kterého není..
Zbyl jen smutek a žal..
První pokus [WhiteSkull]
------------------------
Jsem chirurgem vlastní duše.
Naučeným řezem dávám ji vale
skalpelem ve vaně.
Chvilka bolesti smíchaná s rudou radostí.
U nohou sedí anděl smrti
v smutném chichotu se šklebí:
"Vítám tě hloupá duše."
Štítivě bere to prázdné nic do dlaně
a navléká na šňůrku
stejně úspěšných chirurgů
01.09.2010 13:24:00 | WhiteSkull
Všechno je o myšlenkách... energiích... není vidět... ale funguje jako bumerang - co vyšleš, vrátí se ti, fyzika akce-reakce, píšeš dobře, tak co to zkusit s jinýma notama?
01.09.2010 11:17:00 | Žqáry