Za obzor

Za obzor

Anotace: ...

jsi teplo na pomezí vesmíru a dlaní
jsi voda pod kořeny útesů
předurčena k milování
nejsi než dech deroucí se v lůno plic
slunce beroucí si méně nežli nic

jsem padající tělo chlapce
ze střechy stromu
když zacházíš za obzor z nepochopených modřínů
a cituchtivých lip
slova klesají mezi kříže do listí
jsem hluchá krev na bílém límci
hádavých akátů s ostny vlastních pravd
tlejících zkušeností v podkoří času
když konečně vše jsem zvěděl
ni z té výšky nedohléd jsem stop tvých

přesto někdy do záhybů růží pršíš
a do kůže mi trny ryjí requiem za samotu
víš, že mě bolíš
když chytám odlesky tvých slzí
a štěstí je tím co tolik mrzí

Autor Taog, 01.09.2010
Přečteno 482x
Tipy 25
ikonkaKomentáře (8)
ikonkaKomentujících (8)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

02.09.2010 21:45:00   s.e.n

Dobře vystihuje posmutnělou náladu,
chmury v lásce.

líbí

02.09.2010 20:42:00   carodejka

Moc hezký.

líbí

01.09.2010 22:19:00   labuť

Jakobych se v ní nacházela i jako žena... ty pocity jsou tak podobné...

líbí

01.09.2010 22:02:00   Mbonita

čtu z toho ryzí mužský smutnění..
ale krásně poetický

ST

líbí

01.09.2010 21:35:00   Dota Slunská

to nejsou vlnky, ale podmořské proudy!

líbí

01.09.2010 21:28:00   Květka Š.

Pěkná,moc..

líbí

01.09.2010 21:02:00   CULIKATÁ

Naše moudrá víla z pohádky má pravdu.Báseň je krásná,kouzelná:)

líbí

01.09.2010 20:53:00   zelená víla

tak jsem si proplouvala tvými verši, máš krásné obraty, až si říkám, jak to můžeš vymyslet.. je to krásná báseň, plná nádherných slov.. a co já četla tvou, tak ty jsi mi napsal milý komentář, děkuji ti..

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.5 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel