Anotace: ...někdy má člověk pocit, že je strašně blízko, ale poslední krok je ten nejtěžší a nejdelší..
Sbírka: Třesky plesky
Znáš dobře mé city
hnacím motorem
pro ně jsi ty
zůstal jsem příjemcem
očekávaného ortele
my dva
musíme být přátelé
tvé srdce už nezískám
ač často mívám pocit
že se ho dotýkám
ale nedržím
a tím to končí
budeš navždy
jen postavou z básní
bezvýznamných
Plameni lásky,
prosím zhasni…
nemusíš prosit
plamen není věčný
však každý záblesk
bude jedinečný..
ST!
03.09.2010 17:32:00 | Mario de Janiero
Bolavá, smutná básenka, ale hezky, velmi dobře napsaná, podaná... ST! Za obsah.
03.09.2010 16:44:00 | NikitaNikaT.