Bláznivá

Když se ráno probudím,
mám chuť létat nad stromy,
cítit, jak vzduchem proudím,
dívat se zvrchu na domy.

Chtěla bych zmoknout až na kost
a jen Tobě pro radost
natrhat čtyřlístky pro štěstí,
setkat se tváří v tvář s bolestí.

Kdybych mohla křídou chodník zmalovat,
rázem bych v sedmém nebi byla;
vápnem Ti před vrata načmárat,
že jen o Tobě jsem snila.

Udělala bych všechno,
kdyby sis to jenom přál -
sluneční svit zavřela bych do flašky,
aby jenom Tebe hřál.

Proskočit ohnivým kruhem,
a pak se stát dobrodruhem.
Stát modelem sousoší,
přelízat plot s rozkoší.

Ukrást koloběžku,
zdolat bosá Sněžku.
Vylézt na mrakodrap,
ukázat světu, že nejsem srab.

Naladit flašky do akordu,
dojet z Jam až k vám na skateboardu.
Vyskočit nahoru na Měsíc,
přál by sis snad něco víc?

Spočítat všechny hvězdy nad hlavou,
zkrotit v sobě kočku toulavou.
Do kašen nalít bublinky,
holubům nasypat lentilky.

Abys mě měl taky rád -
to však nedokážu.
Lásku Ti k srdci bohužel
na uzel nepřivážu.