Anotace: v souladu s přírodou ...
Do kůry stromu šeptám slova,
dlaň její vrásky jemně hladí,
korunou svítí zlatá Nova,
tvá ruka k něžným hrátkám svádí.
Pár lístků vklouzlo mezi těla,
cítíme v kůži jejich mízu,
vášeň se vůní rozhořela,
zvládáme lásky analýzu.
Jsi moje duše bez předsudku,
schoulená ve Tvém náručí,
čerpáme sílu v lesním smutku,
spoutáni sítí pavoučí.
Spoutaní, nazí k sobě, v té sítí, co jemná je jak pavoučí, a lístky lásky, mazlení a milování jsou všade kolem Vás i na Vás... :o)
22.09.2010 08:06:00 | NikitaNikaT.
v pavoučí síti plné lásky
každičké vlákno něhy kus
a já Ti k tomu šumím blues
a já Ti k tomu šeptám zkazky...
21.09.2010 13:48:00 | šuměnka
kůra stromů a šeptání a láska a něha a v horách vyznání!
Fíhááá...jsem se romanticky zasnila:-)
10.09.2010 02:16:00 | Zorenka Ježková
Pokud si zajdu do lesa,
chci vychutnat ten jeho klid,
nepotkat nikde člověka,
je moje přání a také cíl.
V tom klidu s láskou pobývat,
vždyť stromy ty nic nepoví,
v náruči si ji olíbat,
a předsudky - ty zahodit.
Ahojky Bobi
09.09.2010 12:34:00 | bobi bobie