kolem jedný procházím
cestou ke krámu na rohu
sedí v ní Dave
místní houmlesák
jsou 4 odpoledne a on
už je našrot a teď si
spokojeně vyspává
a autobusy přijížděj
zpomalujou a zastavujou
a zase odjížděj
ale Dave tady s náma
zůstává
Prsknul jsem tam stéčko za to klokotání života v tom obrázku zde vyjeveném. Můžeme se dohadovat, jestli má báseň o bezdomáči (většinou tak smrdí, že policajti se s tím nechtějí moc zabývat - je to nedobytná pohledávka) vůbec smysl. Řekl bych, že má.
11.09.2010 23:42:00 | ROMAN LOHNERT