Anotace: Při jízdě v autobuse... :)
Je to pocit nádherný a přec tak bolí,
nečekala jsem, že Amorův šíp mě skolí.
Nyní přeji si jen být s ním,
ach Bože můj, co dělat mám s tím?
Srdce mé pláče, přitom šťastné má být,
je tak smutné, že teď nemohu ho u sebe mít.
Stýská se mi po jeho osobnosti,
nevidím zápory, ale jen ctnosti.
Chybí mi jeho pohled raněného štěňátka,
co když to není život, ale pohádka?
22.09.2010 09:10:00 NikitaNikaT.
Dávám Ti ST! protoře takové to jakési lásky stýskání, projevů citů, upřímnosti a zamilovanosti... není nikdá dost. :o)