Už nevěřím ani slovo

Anotace: Vypěstovaný zlozvyk doufat v lásku lidí, kteří nám jen ubližují a z pohodlnosti si nám vydržují v záloze. Asi se každý občas nechá rád krmit přísliby do budoucna, aniž by jim zcela věřil. Pak se spálí, pak brečí... A pak jde naštěstí(většinou)zase dál:)

Že máš teď moc práce?
Začínám se v tobě ztrácet.
Dnes se ti to nehodí?
Snad ze srdce tě zprovodím.

Máš nesčetně povinností?
Já mám denně více zlosti.
Rád bys, jenže nemáš čas?
Lží zavání ten tvůj hlas.

Mám brát tvoje sliby vážně?
Spíš ukončit to radši rázně...
A že se jednou všechno změní?
Ne. Naše JEDNOU totiž není...