Lhář

Tenkrát ještě zvesela
ač jednou jedinkrát
jsi z mých úst slyšela
jak moc tě mám rád

Skálopevně přesvědčen
že našel jsem svou hvězdu
pohlédl jsem do mračen
a uviděl zákaz vjezdu

Dokola jen stále opakuju
že už tě přece nemiluju
všechno je to sprostá lež
pořád doufám, že mě chceš

Kéž by tehdy bylo apríla
a tys nezůstala němá
nepsal bych taková díla
o tom jak lhát se nemá

Nebyl bych teď lhář
kdybys mi ne neřekla
měl bych svoji tvář
asi půjdu do pekla…

Dokola jen stále opakuju
že už tě přece nemiluju
všechno je to sprostá lež
pořád doufám, že mě chceš