noc utekla jen tak bosá
jak zhasla ve svym pokoji
a já trochu neobratně
jak čerstvě slepej
škrábu se o trní tvejch nehtů
abych ticho slepil
za po cole sladký rty
snažím se vyhnout bičům
spletenejm z tvejch vlasů
tichou bolestí hříšníků
šeptám: lásko
když tvoje ňadra
čmáraj po mym těle
křivku naší touhy
když bříška prstů
hladěj rány po zádech
jak čestvej déšť
než se noc potichu vrátí
bude dělat, že nás nevidí
a od hvězdy k hvězdě
potahne zlatou ryskou
tam kde hrajou jazz
je v tom krásná divokost, a ta nahota slov...bezvadný!U mě jako vždy za plnou...
09.01.2006 12:30:00 | Markét
"škrábu se trním" tvých milostných příběhů a přesto se cítím moc dobře. Moderní, pěkné. Básníků na Literu mnoho není. Ty jsi z nich
09.01.2006 11:00:00 | pla-ton
wow....když tvoje ňadra,čmáraj po mym těle... jejda, cítím to... :-)))
09.01.2006 10:49:00 | Buližník
sakra..dnes po králíkovi druhá stovka..co se to dějje ? =))..krása pane ;) závidím Vám ty ňadra a noc ;)
08.01.2006 21:36:00 | sköld