***
Beze smyslu zjevená,
v průčelí nadlidského skvostu,
vzpíná se své lásce,
sbírajíc střepy pohlazení.
***
Ve vteřině vyčkávání,
při zapadajícím slunci,
mění svou tvář
v propadlinu duše.
***
S těžkostí otazníků
táže se své vteřiny:
"? Kým jsem ?"
S lehkostí vykřičníků
vteřina náhle zvolá:
"! Jsi časem ve mně !"
***
"Tak......................
....nespěchej za mými kroky,
vdechni mi svou podobu
a spočiň uvězněná
v louskáčku svědomí........"
*******************************
ou je.... louskáček svědomí...copak asi bude v jím rozlousklém oříšku?....Báseň se ti povedla
24.10.2010 20:23:00 | Taog
Jsi časem ve mně
jste časem v nás
buď vlídná jemně
říká mi hlas
Jsi časem ve mně
jsme časem v nich
budeme zřejmě
¨láska a hřích...
01.10.2010 12:08:00 | šuměnka
Vteřina rychle plyne,když duši hřeje západ slunce.
v obláčcích se odráží naše citlivost v křehké buňce.
27.09.2010 17:36:00 | Danger
Byť jsem jí četl v pondělí, na kvalitě rozhodně ani v nejmenším neztratila :-)
27.09.2010 17:26:00 | Chancer
je v ní dost skryto, jsem ráda, že Vás baví odhalovat tajemství mých slov :-)
26.09.2010 13:56:00 | Gabrielle
Tvá básenka mne příjemně naladila, lehce zamyšlenková, upřímná a myslím, že mnoho z nás si v tem nande to své. ST!
26.09.2010 13:35:00 | NikitaNikaT.