NELUČ SE, BUD JEN MŮJ

Anotace: Pár týdnů před odletem do Irska jsem potkala někoho báječného. Krásné je že i já jsem báječná pro něj. Ale ted musím letět a nechce se mi, loučím se i neloučím...

Klečím na kolenou,
pláču si do dlaní,
mé přání se nikdy nesplní,
není mi do spaní.
Je mi smutno,
tvář mám jak bílé růže,
cítím se jako had bez své kůže.
Ve svém srdci umírám,
na náš první polibek vzpomínám.
Loučím se i neloučím,
cítm že se brzy vrátím zpátky,
mořské perly Ti z víček vybrečím,
bude nás čekat pokračování naší pohádky.
Zapálíme svíčku,
budeme ji bránit,
pohladím Tě po tváří, na Tvém líčku,
před větrem aby ji nesfoukl ji chránit.
Nevím jak z toho ven,
jsi můj sen.
Chci Tě mít,
chci s Tebou být,
sny si splnovat,
společně s Tebou o nich snít.
Chci Tě líbat,
Tvou přítomnost vnímat,
ráno s Tebou snídat,
na západ slunce se večer dívat.
Milovat se do svítání,
splnovat si tajná přání,
smát se bez povolení, bez váhání.
Dej mi klíč od Tvého těla,
abych kdykoliv si odemknout směla.
Dám Ti ten svůj,
bud jen můj,
na dlouho jen můj...