Anotace: Omlouvám, se že nekomentuji vaše dílka ale přiletim z práce, nestihnu pořádně ani přednastavit na svém blogu články, se mi roztrhl pytel s objednávkami designů, tak jen tak tak stíhám, brzy vám to vynahradím slibuji,vím často :-(
Toužím zapomenout,
jak chutnají
Tvé rty.
Toužím zapomenout,
na své pocity!
(Když v dlaních jsi mě svíral)
Toužím zapomenout,
na Tvé oči,
jakoby mě znaly
a celou četly!
Toužím zapomenout,
na Tvé doteky,
pod kterými taji,
jako loňskej sníh!
Toužím zapomenout,
na Tvé něžné polibky,
čáry a kouzla jsou v nich!
Toužím zapomenout,
na Tvé pohledy,
ty pohledy dokázaly,
že mě svedly!
Toužím zapomenout,
na Tvé úsměvy,
pamatuji si den,
kdy jsme se poznali.
Toužím zapomenout,
však víš.....na Tebe!
Proč mám pocit, že s Tebou
stoupám víc do nebe?!
Toužíš zapomenout ,nebo vrátit čas zpátky...
Kdy svět neskutečně utíkal v opojení lásky.
Sice práce pomáhá zapomenout,ale najdi čas i na sebe.
17.10.2010 10:46:00 | Danger
Moc dobře podané, trošku smutné... zapomenout se jen tak nedá... všecko, co je krásné, co hezkého jsme prožili, bylo z nějakého důvodu. A tak su jen názoru, že není potřeba zapoman, proč nezkusit občas vzpomínat... vždyť, život jde dál. Něco se stalo, to něco bylo hezké... jsou lidé, kteří se poté nenávidí a to je, dle mého názoru bolavé, bez ohledu na to, co prožili... chjo. Ale Tvé dílko má hodně v sobě...
05.10.2010 07:46:00 | NikitaNikaT.
znie naozaj smutne, len si ty uchovaj v mysli tie krasne chvile ako vzacny poklad :) radsej zo slzov spominat na to krasne, ako nikdy nezazit
29.09.2010 16:50:00 | Lucerna