.
Někdo Ti růži
pohodil ke dveřím,
povadlý kvítek,
lehčí než pápěří.
Odlétla láska, tak jako tažní ptáci,
sežeh ji první mráz,
růže svůj půvab ztrácí,
u dveří na pospas
čeká, kdo vláhu
do vyschlé vázy
navrátí zpátky,
když láska schází,
uvadá růží krása,
teplo Tvých dlaní
spása je má.
Víš přece sám,
jen Tobě chci kvést,
přísahám!
.
Bezchybné a lehké čtení.
Nad tebe už nikdo není.
ST dávám Ti tak rád
já cítím se z tvých veršů stále mlád.
Jedinečné slova
kde bereš inspiraci zas a znova.
17.10.2010 21:56:00 | Paulín
Hezké a skvělé na počtení, pro mě lehoučce zamyšlenkové. ST! posílám a také veliký dík, za ta všechny počteníčka krásná.
11.10.2010 21:58:00 | NikitaNikaT.
ta růže dostatek má vláhy
nikdy není bez půvabu
v pozorném oku jestřábů
a kvete i bez přísahy
:o)
Jiří senior
05.10.2010 10:26:00 | j.c.
zahradník tvůj střeží si svou růži
láskou dvou
položenou ji má na srdci.
ST
04.10.2010 20:12:00 | Mbonita
Jsi růže, která každou chvíli
mu rozkvétá všemi svými
trny i plátky okvětními
Krásné, Jituško...ST!
04.10.2010 20:03:00 | hašlerka
prvni polovina dila je po strance rymu povedenejsi, pak uz to nejak ztraci na eleganci a píli, rekla bych.. ale obratu ma mnoho peknych.
04.10.2010 19:03:00 | saddova