Deset let marnosti

Deset let marnosti

Anotace: .....

Deset let marnosti

jak nádherný název
románu z červené knihovny

jak těžké je však
vytrhnout ty stránky
z kožené vazby těla
a nevědět
nepamatovat si
jen podvědomě tušit

-tohle už jsem někdy četla
je to ten příběh
víš od toho
jak napsal tamto-

bohužel
je to vlastní příběh
o darování
o nesmyslnosti obětování se
nemyslitelnosti
o budoucím netušeném strachu

deset let

kolik mi toho stačily vzít
a nevrátit
vysmát se
poblouzněným představám
o božích mlýnech
kolik mě nechaly spolykat
hořkosti z pocitu
úplné nemohoucnosti

bolí

ty roky zbytečného prázdna

a přece lituji jen jedné věci

že tenkrát

před těmi lety

jsem nepotkala tebe

mohla jsem ti dát

s lehkostí víc

než teď dokážu

darovat s vypětím všech sil

jen toho lituji

že mě osud připravil

o nádherné dny

v tvé přítomnosti
Autor Lucie Teru, 11.10.2010
Přečteno 481x
Tipy 68
Poslední tipující: fijalka, gallatea, Iwetta, enigman, Špáďa, Larey, Veselý Drak, stmivani.na.lepsi.casy, Holis, jehlaspichlas, ...
ikonkaKomentáře (18)
ikonkaKomentujících (14)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

to co jednou mohlo být dvakrát přijde...

19.11.2010 07:37:00 | enigman

Cítím, jak jde zevnitř, z té největší hloubky bolesti, která tě kdysi sžírala, dusila a mučila. A jak si ty dnešní dny o to víc a čím dál silněji a slastněji vychutnáváš...

28.10.2010 00:31:00 | Špáďa

Jistě hluboce prožité, silně psané a mnoho tipované.
Pomáhá věřit, že to nejsou ztracená léta :)))

20.10.2010 17:13:00 | Veselý Drak

Tomu říkám super zpověď.

Ne všechno tak úplně vymízí, ale něco zůstane...

15.10.2010 12:14:00 | jehlaspichlas

Milá Lucko,
je to tak nádherné ohlédnutí, tak upřimný soubor citů, poskládaný do vějířku roků a právě proto že znám tvou tvář, teď pocítila jsem tvého srdce zář.))

13.10.2010 15:37:00 | carodejka

Bože to jsou tak nádherně zmatené komentáře...děkuju ti...já mám choaos ráda a Edith Piaf taky...

13.10.2010 14:20:00 | Lucie Teru

...a, hergotfix, teď mi napadlo: ten tvůj chlap si podle všeho ale nestěžuje???
...já si vzpomněla na porodnici. všude plno zdravejch mimin - ale z telefonu na chodbě vždycky volala ubrečená ženská... :) brečely jsme (skoro) všecky... :) asi hormony...:)

Já vím, :o) TAKTO se poezie nečte, a kritiky nepíšou...:)

13.10.2010 13:09:00 | pamp_elka

ano, neohlížet se.... pokud to dokážeme...

a Non, je ne regrette rien....http://www.youtube.com/watch?v=kFRuLFR91e4...............

ale jinak... to... znám... ještě o pár kroků dál...

13.10.2010 12:43:00 | pamp_elka

...je to krásná báseň.

13.10.2010 12:43:00 | pamp_elka

Bez toho špatného máme sklon brát to dobré jako samozřejmost.
A to je samozřejmě špatně.

13.10.2010 11:32:00 | Dračičák

...ale no tak jistě že každý den beze mě byla muka, ale už mě tu máš brouku :D

12.10.2010 22:35:00 | Noc17

Krasne, Luci...

12.10.2010 13:41:00 | Veru

Tvé dílko mne moc a moc bolí... vím, že jsou věci, lidé, skutky... které jdou, jsou občas jiné, jinak, než si sami přejem.... život není dokonalý a nejsou v něm dokonalí lidé,l věci... ST! za pocitovost, upřímnost, za jistou hloubku zamyšlenkovosti.

12.10.2010 08:08:00 | NikitaNikaT.

je to excelentní vyznání...

12.10.2010 07:34:00 | nejsembásník

Nikdy nevíme, co bychom udělali kdysi, kdyby ...

11.10.2010 22:01:00 | Jana M.

Já děkuju.

11.10.2010 14:22:00 | Lucie Teru

Já nevím Sio.....některé věci asi s věkem nemají nic společného....je to relativní.......spíš s tím koho v těch letech potkáš a co prožiješ...a nejspíš je jedno koik ti je......bolí to pořád stejně.....léta ti berou jen čas na regeneraci...

11.10.2010 14:20:00 | Lucie Teru

to znám... jen zatím bez toho konce; ale je to krásnej příklad, že ty dobrý nakonec přijdou... plní to optimismem

11.10.2010 13:04:00 | drsnosrstej kokršpaněl

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí