… a světlo dne mě neruší v cestě za vůní
… a světlo dne mě neruší v cestě za vůní
Anotace: ......
Utíkám ze smutných hlubin lesa
a do mlžných bažin beznaděje
nehoním se za bludičkou
Tvář Luny je tak krásná
přes větve dolů shlížející
když jeleni už složili parohy k spánku
a světlo dne mě neruší v cestě za vůní
Kdo vrhá se jen za nosem
nechlazených citů
štěstím zahoří
a duši si popálí
i v jiskrném vánku
Omámen spadne do tůně
a ústa a oči zalije mu slatin maz
Krása lačných propastí
nemá v noci kaz
Autor Juan Francesco de Faro, 14.10.2010
Přečteno 352x
Tipy 15
Poslední tipující: jitka.svobodova, Iwetta, Mbonita, Gabrielle, Holis, labuť, CULIKATÁ, Niky88, Romana Šamanka Ladyloba
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
TiskKomentáře
Pro mě je tvář luny někdy jako maska
skrývá mnohá tajemství ale i chlad
Pak cítím její moc a temné stíny co pohltí
poslední hvězdy..tedy někdy to tak cítím..
když mám špatné období
Ovšem tvá báseň je moc hezká a i název básně má zvláštní zahalené kouzlo světla! ST.
15.10.2010 15:27:00 | xoxoxo
