Princeznám.

Zítra přijedu do tvých snů
na bílém pohádkovém koni,
je konec šedých všedních dnů,
podkovy klapou, zvonky zvoní.

Bez jména láska nemá tvar,
dnes vydá vše, co dosud dluží,
jen nahá sneseš lásky žár,
po trnech poznáš pravou růži.

Přijmeš ji prostě, jenom tak,
jako bys brala nejmíň posté,
vznáší se touha jako pták,
milovat prince je tak prosté.

Odhoď už otcův hermelín,
dvě srdce rtěnkou malujeme,
neskrývej ňadra ani klín,
vždyť tuto chvíli milujeme.

Pryč poslalas své věrné páže,
...já v lásce jsem jen samouk,
čekám, kdy vykřikneš už: "STRÁŽE!!!"
...tys ale tichá, ...ani muk.