Neposílej kata

Chtěl bych Tě líbat,
svůdné tiché rty
do tvých očí se vlívat,
utopit se v oceánech
do nebe Tě vzývat,
a lásku nikdy nepozbývat.

Jsi můj sen, moje touha
jsi tak krásná, a tak sama
v lavici snad připoutaná
záhadná jak mořská panna
životem poznamenána.

Tvůj princ chtěl bych být,
z věže osamělosti zachránit,
má růže na stráni,
utrhnout, ve váze ochránit.

Káťo,
neposílej kata
chci Tě,
marná snaha?