Škrábající pero
nestíhá,
pravé pocity
předbíhá,
ruka majitele
zoufalá je,
v nevědomosti
cestuje
po bílé hladině
bez naděje.
Déšť slz
padá z očí,
mlžící
písmo roztěkané,
prsty roztřesené,
zalepující
dvě obálky,
odeslané
na dvě adresy.
Pro dvě lásky.