Jako nebe hory nesou
jako hory nese zem
tráva vláhu vláha trávu
tak se my dva ponesem
Kdosi mě opouští neboť sní o poušti
Já sním o pohoří radosti po hoři
Pouštím se, spouštím se, postím se, hořím
Nekonečna konci
Cesto bezkonečná
Rozřešení všeho
Co řešení nemá
Jako nebe nad horama
jako pod horama zem
na chvilku teď ponesem se
ponesem se navzájem
Kdosi mě opouští Z lásky mě nelaská
A já sním o poušti O ohni co praská
Pohoří neznámé za pouští čeká mne
Za pohořím láska Co nás snad polaská
Nekonečna konci
Cesto bezkonečná
Rozřešení všeho
Co řešení nemá
Jako nebe vody nesou
jako vody nese zem
jak den noc a jak noc den
tak se my dva ponesem
Bohužel se tu nedá použít kurzíva a odsazení odstavců. Platily by pro ten refrén, "Nekonečnakonci..."
03.02.2019 16:32:02 | Oslice
Sice o lásce tolik nemusím... tahle je taková oslavná, úplně jsem chtěl být na tý poušti.
25.11.2010 07:56:00 | Unyle Pěl
Unyle Pěl - na tom ale oslavovat nebylo vůbec co, právě naopak... My spolu pak už nebyli... poušť byla pouští, žádný sladidla... myslela jsem, že z té básně je to nějak jasné :) Z jisté perspektivy to byl vlastně takovej výkřik, co hledal nějakou útěchu v rozporu. :)
03.02.2019 16:39:08 | Oslice