Před rozvodem, za rozvodem...
Před rozvodem, za rozvodem...
Kolik lží ještě potřeba říci,
kolik prohřešků nevidět,
kolik slz zteče po mojí líci,
kolikrát budu ostatním závidět.
Než s odvahou pravého muže
řekneš, že zbořil si celý můj svět...
Bazilišek, co pohledem zabíjí,
už nežije pár, jen jeden a druhý...
války, co pomalu ubíjí,
obaly duší prázdné a bez něhy.
Zima a mráz, tam se vkrádá,
kde dřív velká láska plála.
Hrdost a pýcha a malichernost,
tři grácie, návštěva nezvaná.
Nemá to šmrnc a žádnou férovost,
a duše, jak laňka zraněná,
zmateně pobíhá v lese paragrafů,
a potom dny plné napětí, strachu.
Než oba dva, ona - on, pochopí,
že ručička seismografu,
zaměřila zónu strachu,
a ve žhavé lávě se utopí
všechno, co láska dala ti,
než zmizela v krajině nebytí.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Kdo bolest srdce nepoznal
ten na lásku si hrál
až hořkost vášně zakusí
poražen se sotva přizná
však opuštěnou zocelí.
ST
02.11.2010 23:39:00 | Lilien
Napsala jsi to krásně, dá se odpustit, ale zapomenout ne... ale dá najít společná cesta, když oba chtějí...
27.10.2010 15:49:00 | labuť
Tak to někdy chodí
když se láska ztratí
nešťastní jsou všichni
nejvíc ale děti...
Za báseň ST.
27.10.2010 13:06:00 | Květka Š.
Bazilišek, co pohledem zabíjí,
už nežije pár, jen jeden a druhý...
války, co pomalu ubíjí,
obaly duší prázdné a bez něhy.
Zima a mráz, tam se vkrádá,
kde dřív velká láska plála.
Někdy to tak končí ..nejdříve dva a velká láska
..pak každý sám a jen mráz se vkrádá ...
Dobře napsané ST!
27.10.2010 11:55:00 | xoxoxo
