Krajina Tvého těla

Řekl jsem:
"Chtěl bych zmapovat
krajinu Tvého těla."
A Ty ses chvěla, víčka sklopená,
v tváři ses uzarděla, začala se bát.

Chtěl jsem Tvá ňadra pohladit,
chtěl jsem jim jméno dát.
Tys řekla, že nemáš co ukázat...
Já ale stále chtěl
mapu Tvého těla znát.

"Ze rtů zlíbám Ti strach
mým slovům uvěříš,
že Tvým ňadrům neublížil čas
a nelíbat je, byl by hřích !"
A pak z Tvé obrany je prach,
já mohu mapu Tvého těla číst.

Když vášeň odezněla,
stírám pot lásky z Tvého čela.
Chvěješ se v mém náručí,
dívčí lesk se Ti vrátil do očí.
Už znám krajinu Tvého těla.
Tys krásná, zralá žena...