Schoulená

Ve střípkách citu,
co mozaiku poskládají,
je cenná, je z diamantů,
mnohým z ní i dech se tají

V tmě, co úkryt si říká,
ve snách, co spadly z oblak,
v mlze, co je tak řídká,
v mléku, co kalí zrak

V sametu z Tvojí kůže,
v tónech andělských zpěvů,
ve vůni, co skrývá růže,
v tisíci odlišných vjemů

V minutě, co vleče se hodiny,
V hodině trvající jen krátce,
v útrobách dnešní spodiny,
schoulená, schoulená v lásce