Jíní
Jíní
Anotace: Kudy jít dál a s kým?
Krystalky bíle jemné
vstoupily zlehka do mne!
Cinkají mi tence něhou,
rukou tvojí, kterou vedeš
něžně po mém nártu.
Rozpouštím se jako jíní,
co ti ulpí lehce na rtu...
Jsme stále stejní, nebo jiní?
Objímáš mne něhou jinovatky
a já se celá chvěji zimou,
když sama stojím uprostřed
K Ř I Ž O V A T K Y !
Autor Hana Trnková, 12.01.2006
Přečteno 559x
Tipy 0
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
02.02.2006 07:36:00 Krtica
Zvolna se prokousávám kopou nových autorů a s úžasem potkávám tvá dílka...Dej mi čas, než si je všechna projdu a zatím můžeš nahlédnout do mých... :-) Jsem ráda, že opět někdo zvedá kvalitu děl na Literu.
02.02.2017 19:31:47 Hana Trnková
Po letech čtu svoje kousky a teprve teď děkuji za ta milá slova! :o*
