Příběh z krabice zvané podvědomí
Příběh z krabice zvané podvědomí
Anotace: .......
Budeme
propastí křídel v letu?
Pevninou?
Proměnou?
Chtěla bych
- spočinutí -
v prchavé myšlence
tvých krevních řečišť
v krocích nazpět
daných cestou dopředu
Chápeme správně znamení?
Probouzíme se?
pod rouškou snu
realitou na druhou
do nové skutečnosti?
.
.
.
napřed jsem byla obyčejnou
v smyslné ženskosti
pak jsi řekl Lásko
a já se stala prchavým obrazem
pod víčky
na okamžik věčná
.
.
.
dáš mi svobodu?
uchopením osobnosti
mých podstat
obranou liníí
hradeb tvých ramen?
.
.
.
žena pro jednoho muže
.
.
.
JÁ
.
.
.
má únava pochází
z odcházení
.
....
nenecháš mě?
V samotě
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
máš skvělou doménu myšlení ve slovech.. neodvažuji se odpovídat, protože odpovědi bývají moc soukromé, raději si nechám to své.:-)
a moje odpovědi jsou ničím.. jen touhu a tolik.. hledání tvé je moc...
06.12.2010 22:37:00 | zelená víla
Svobodu si musíš dát sama, bohužel... tu nám nikdo nedá. Smutek z odcházení jej doprovází. Je to lepší smutek, než smutek z vězení. Srdce potřebuje dýchat. Tvé srdce potřebuje dýchat dvojnásob. :-***
12.11.2010 07:46:00 | Levandule
u Tebe se vždycky ráda zastavím ... a nikdy nezklameš, je to skvěle napsané ...1*
12.11.2010 07:20:00 | nejsembásník
Zamyšlenkové a poutavé, hodně přemýšlivé dílko a to je mocky dobře. ST!
10.11.2010 08:43:00 | NikitaNikaT.
.
V přístavu paží tvých
v klidu spočinout
na vlnách polštářů
tvých ňader
A zbraně vzpomínek
v mysli uzamknout
tak jako by jsi chtěla
bolestné vrásky odhrnout
jak kadeř z tvého čekla
Otevři brány moje milá
vždyť bránit není co ...
Samotu ve dvou ??
Když přicházíš
a dáváš se mi celá ... ?
*
09.11.2010 15:11:00 | HarryHH
Jsem tu na doporučení
/ a myslím, že od té nejlepší/
v krabici podvědomí ocením
že tam se mnoho věcí vyřeší
/pokud nasloucháme/
07.11.2010 17:20:00 | šuměnka
