Až budou ti dnes všichni přát,
vzpomeň si, že je tu někdo,
komu to dnes není dáno,
kdo však ruku stisknout chtěl
a pusu na tvář dát.
---
Až budou ti dnes všichni přát,
nech sluncem pohladit své líce,
tak moje dlaně budou tě zas hřát
a oči duhou rozzáří se.
---
Až budou ti dnes všichni přát,
ať přání splní se ti všechna,
pak vzpomeň na mě chviličku,
já posílám ti z růží kytičku.
Hezky napsané, upřímné... proč ale pro mě tak bolavé? Ten závěr byl jako drobný záchvěv osrdí, snad slza by skanula na tu krásu růží... ST! za obsah, jež je pro mě tak upřímný a vřelý.
14.11.2010 14:29:00 | NikitaNikaT.