Verš čtvrtý

Na noční obloze spousty září hvězd,
nevedla k tobě žádná z mých cest.

Má hvězda šťastná přeci jen zašla,
tys v náručí jiného štěstí své našla.

Nebudu dál v cestě tvé stát,
i když tě miluji a mám tě moc rád.

Jak kapka v moři právě si připadám,
tvé city ke mně patří k tvým záhadám.

Už je to za mnou a snad jsem to dokázal,
dále tě milovat navždy si zakázal.

Nechci tě vídat, nechci tě znát,
já už tě nechci nikdy mít rád!

Srdce mé hluboko jen ty jsi ranila,
mou lásku obrovskou přece jsi zabila.

Doufám, že budeš i nadále šťastná
a mě výjde snad znovu má hvězda jasná.