Ty a já

Být nevěrná, tak vždycky jenom z lásky,
schoulená až po synapse nervů svého já,
nevěrně věrná ti být na volňásky,
jedinkrát jednou na chvíli usínat
v drhaném peří bez sýpkoviny
v klubku se temně skvící skvrny,
oděná v roucho Evinné,Adame bez poskvrny.


Být nevinná, tak vždycky jen, když musím,
zbavena práv svých drobných milostí.
Prokleto buď vše, co se kdy musí
nesporně bravisimo
tleskat své minulosti,

jak vyhnáni jsme byli z ráje,
o azyl žádat nebylo nám kde,
Adame,škrt přes čáru lásky
chtěla bych fixou vymalovat.
Můj Pán Bůh za nás za oba se kaje.
Schoulená, otřásána pláčem je,
Adame, tvoje šťastná z lásky.

Zkus "miluji tě" do srdce mi žebrem vytetovat.