V srdci prázdno
v hlavě zmatek...
...nebo možná obráceně?
Bloudím ve tmách,
nevím kudy kam...
...jak zatoulané štěně...
Topím se ve vlastních slzách
co štípou na rtech
rozpaskaných od polibků.
Miluju Tě
a nenávidím...
...naprosto a beze zbytku...
Líbí se mi to... Takový rozpor vlastních myšlenek? Realita?
Každopádně, ST.
15.11.2010 10:37:00 | Vampyrella