Když rostou křídla
Když rostou křídla
Anotace: Staré poznání...
Když křídla rostou muži,
neměj ho za anděla,
jen ego své si tuží
a zkouší střílet z děla.
Když křídla rostou ženě,
až vášeň dodá sílu,...
tak letí roztouženě,
až muže stíná v týlu.
Poslední tipující: la loba, divoska_jaja, staranna, Sladkalu, Cecilka, James Libustka, Lioness, Bíša, strawbery, teď už nikdo, ...
Komentáře (17)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk23.11.2010 22:19:00 Sladkalu
Zamilovaný muž si dokazuje svou mužnost, ale zamilovaná žena dokáže pohnout horoua zboří všechno, co jí stojí v cestě...ST
23.11.2010 16:35:00 Špáďa
Mirce, hašlerce i Cecilce též patří vřelé díky za jejich vzletné komentíky.
23.11.2010 15:41:00 Cecilka
Možná, že záleží na tvaru,
na "sklopení",
Paegasův doprovod jistě každý ocení,
jiný je ochránce a jiný orel v letu,
já si vždy prohlížím detailně siluetu.. ;o)
Neuvěřitelně pravdivá básenka!!
22.11.2010 20:25:00 hašlerka
mám ráda ty lehké vzlety
na perutích tvé vášně
v oblacích dělám piruety
a je mi vážně krásně :o))
ST!
22.11.2010 19:13:00 Mirka Hedbávná
Když křídla rostou ženě,
je pro perutě smělá, smělá,
a pravda, roztouženě,
vystřílí toulec na anděla!
22.11.2010 18:39:00 šuměnka
"Pták bez křídel, hrou lapený,
ten nemůže se z pasti hnout,
byť by si hnáty překloval..."
tohle jsou věty hodny vyzdvihnutí
tohle je jinotaj i moudro / rýpanec
já právě pro něj usmívám se přec
Tuhle hru prostu pravidel jím totiž s chutí!!!
22.11.2010 18:32:00 Špáďa
Psavče:
Husy moc létat nemohou,
tak spíše kousaj do nohou,
a daj se odehnat
či štípnou jenom hnát...
22.11.2010 18:20:00 Špáďa
Šuměnko, díky!
Dík za doplněk mistrný,
když nestačím vše postihnout...
Pták bez křídel, hrou lapený,
ten nemůže se z pasti hnout,
byť by si hnáty překloval...
Snad leda, že by čaroval...
Díky za rozbor, Básnířko,
a rozvedení v detaily;
plameny mouder jasníš knot.
Kam Ti smím připnout medaili?
Že žádnou nechceš? — Nejásám.
Sama že připneš? — Ne, já sám. |;-))
(Jistě vím: Nejsi vichřicí,
jen meluzína smělá,
co všem tu zpívá kol lící,
by též v nich Múza pěla.)
22.11.2010 18:04:00 Špáďa
Zengemu:
Já si je občas stříhám sám,
bych nevzlét' výše než ten mrak,
a stačil ustát, na co mám,
kdybych snad sebou o zem flák... |:-)
22.11.2010 04:53:00 šuměnka
Strašnou pravdu tady nyní díš!
Velikou, jak sám svět světem stojí
Znám i já muže s křídly, jenž své si ego hojí
a tuží s mírou jejich rozpětí
však znám i takové, co pravdě navzdory již
o tom, že křídla mají, nemaj´ ponětí…
Strašnou pravdu tady nyní hlásáš!
Velikou, jak samo nebe nad hlavou
Znám i já ženy křídlaté s vášní až nezdravou
co stínají i vahou vlastních vnad
však znám i takové, co nese na svět spása
a jejichž náruče se nikdo nemá bát…
°°°
...no, a pak jsou tady ještě vichřice
/ a ty jsou nebezpečné nejvíce...;o) /
