Anotace: snažím se to rozdýchat.. nejde to.. =((
oo
jsem Ti ukradená
/a to mě ničí/
je Ti jedno, jak mi je
/němá - křičím/
pro Tebe jsem ničím
oo
už mě neznáš, nechceš
plány jen tak rušíš – nezájem
když se ptám – „neřeš“
/dál máš v mém srdci podnájem/
/..platíš bolestí../
oo
bojovala bych dál, ale
prohra je jasná
dal jsi mi vale
/..nešťastná../
milovat musím – stále –
se dusím
oo
ju souhlasím s tím že je to jako nemoc,taky se léčím,jen doufám že na to existuje lék,zatím ho nenecházím,snad ty brzy najdeš =)
29.11.2010 12:26:00 | Désolé
Veškerá slova útěchy jsou marný...časem to přejde...mě pomáhá myslet si že je to jako nemoc a nakonec se vyléčím...ale krásně jsi to emotivně popsala ST
28.11.2010 12:23:00 | la loba
čas zahojí všchny rány... a ikdyž jzvy zůstanou... pořád to je pokrok, o proti tomu jak nám bylo před tím...není lepší odraz ne ze dna...
27.11.2010 15:00:00 | katkabloom