Večerní pohoda, sklenička vína,
únava přivírá víčka.
Usínám v Tvém objetí,
padám do snového zajetí.
Lehoučký polibek
ze sna mě probouzí.
Do postele mě odnášíš,
své tělo obnažíš.
Opětuji Tvé doteky,
polibky vroucí,
vytryskl gejzír
lásky žhnoucí.
Ta tam je únava,
jsme jeden živel,
měsíc se na nás
podívat přišel.
Ráno se probouzím,
jsem tu sama,
do práce jsi odjel,
časně zrána.
Nádherný vzkaz od Tebe
na polštáři mám,
brzy přijedu
a celou tě zulíbám.
kéž by každý večer i ráno byly takové;)))
27.11.2010 16:06:00 | Lilien
Když se dva tolik rádi mají
zima se mění, je jak v máji
večer co večer v tomhle ráji
vzájemnou láskou rozkvétají.
27.11.2010 15:06:00 | Kapka
laska k veceri..
neco malo ke snidani..
ten kdo neveri..
at k Tamarce uhani :))
27.11.2010 14:20:00 | Bean
Ta láska v mapování
a v prolínání
i v usínání je nekonečná
A v buzení zas sladce mléčná...
překrásná!
27.11.2010 13:27:00 | šuměnka