Svlékám svou něhu...
Svlékám svou něhu...
Anotace: a venku padá ... padá ... padá ...
Svlékám svou něhu do dlaní,
poslouchám tiché vyznání,
v náruči tvojí ztracená,
čistá, jak voda svěcená …
Nechávám touhu působit,
jen si mě tiskni, chvilku klid,
než začnou klíčit lásky city,
ve mně i v tobě – duplicity …
Setkání očí vášeň vzbouří
v konečcích prstů dotek hoří,
krev svaří lásky alchymii,
těla se svíjí v harmonii…
Nemám už žádný tajný koutek,
všude mám obtisky tvých fotek,
popsaná uvnitř znaky hříchu,
čteš si je znova, lichotníku…
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk02.12.2010 09:47:00 šuměnka
Já se kochám, a neskutečně, víš?
Tvá slova pramení až v kotníku
jsi zázrak stvoření i zániku
však Ty mě chápeš / Ne, že to zamluvíš...
;o)
veliká poklona
29.11.2010 17:16:00 uživatel smazán
Páni..tak to je parádní svlékání něhy..fíha,jdu číst znova!!!
