Cizinky v peřinách

Slzy skrápí tvoje tváře,
tečou hořce do polštáře,
kde v peří něžně mizí,
tak němé,opět cizí.

O srdci plném muk,
zprávu dává vzlyku zvuk,
co slzy doprovází rizí,
však němé,stále cizí.

Rudé oči, bledé tváře,
roní slzy do polštáře,
kde s fanfárou utrpení
žádaj polštář o strpení,
další kapky s smutnou vizí,
opět němé,navždy cizí.