Venku prší
a na polštář
stékají slzy
hořkosladké touhy
Tvé rty cosi šeptají
a když zavřu oči
cítím Tvou přítomnost
jako bys tu byl
Chci se Tě dotknout
ale cítím jen prázdno
protékající mezi prsty
v ledové místnosti
Kam zmizel Tvůj vřelý úsměv
co rozzářil šedivé dny?
Kde spí Tvá vlídná slova
co stírala mi slzy?
Už několik dní
marně čekám telefon
Tvé vzkazy mlčí a já
vím proč
Včera jsi byl tak blízko
dnes pohřbívám mrtvé naděje
a můžu říkat pouhé sbohem
(Tobě a té druhé)