Nebylas

Nebylas mi lásko dána,
nebylas mi zjevně přána,
vždyť nebylo mi dáno ani poznat svítaní.
Nebylas mi lásko známa,
nebyla jsi oplakána,
a já byla zvyklá zažít pouze zklamaní.

Pak přišla jsi sem, nepozvána,
mě předvedla jsi, jak krutá jsi dáma.
Snad chtěla jsi mi vrátit do očí ten trpký pláč.
ty nemělas mne k sobě zváti,
snad toužilas mne svazovati
a já neměla jsem zdání, co ty jsi lásko zač.

Snad nebyla jsi vůbec pro mě,
já chovala tě v srdci v domě.
Přiletělas, zranila jsi, probudila zklamání.
Nebylas mi příliš blízká,
ač přiznávám, že se mi stýská.
Snad pro příště by měly jsme se vyhout blízkých setkání.

Nebylas mi lásko dána,
nemělas, já žít mám sama.
Ač trápit se, tak pořád ještě před trápením v bezpečí.
Nebyla jsi ke mně vlídná,
však já bych měla zůstat klidná,
Vždyť bez tebe se, jak teď doufám mým slzným očím přeci opět ulehčí.