..v probouzení..
..v probouzení..
Zaburácely hory zlomem přerodu!
A nezanevři nikdo z živých nikdy na vodu
která teď ve všech skupenstvích zem schvátí;
Mohutné řeky povalí se do úpatí
Sníh s ledem strhnou laviny
až v nížinách se všechno ojíní
A oblačný dým skryje slunce na pár chvil…
To Vichřici se poutník objevil!
A ona v nové identitě probouzení
se v Dračí ženu vesmírných čar mění!
°°°
Ztemněla nebesa v magickém rozhraní!
Zem naposledy vydechla v své chvilce pokání
kterou se loučí, než se zcela nebi ztratí;
Gejzíry výbuchů své jiskry citem zlatí
Bouřlivé nyády se hlučně rozduněly
až dozvuk proletěl nad horizontem celým
A oslnivě bílé světlo z vesmíru vše živé poplaší…
To Vichřici si poutník odnáší
A ona v novém těle procitání
se s Dračím mužem vydá výškám bez váhání!
Komentáře (10)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
hmm..s Dračím mužem? To se mi líbí! Krásně opět napsané,pěkný vodopád pěkných slovních obratů šuměnko..máš bohatou fantazii a ta nemá hranice..píše ti to sakra dobře!
10.12.2010 18:17:00 | xoxoxo
Od rána v chalupě mi hvízdá meluzína,
v lesích se třese všechno stromoví,
proto teď k slunci šeptem prosbu posílám,
ať to povětří alespoň na okamžik utlumí!!
Ze šňůry prádlo ztratilo se v polích,
rybník má vlny jako oceán,
proto teď mlčky šlehačkou dort zdobím,
v duchu ti pusu alespoň na chviličku sladkou pěnou nadívám!!
:oD
10.12.2010 14:24:00 | Cecilka
Krása ranního rozbřesku a den,
co maluje se bez stesku
když pokládáš nám modáskům
z notýsku malebnost
sněhových provázků
10.12.2010 07:44:00 | labuť
