Trojí ptaní
Trojí ptaní
Anotace: ..na všechno vlastně..
Dám lehkou otázku.
Jak těžké je zavázat si boty?
-
Poprvé?
Úsilí do krve!
-
Po čase?
Kdo tolik hloupě ptá se!
-
A před naposled?
Úsilím v nedosved…
-
Jak lehké je dělat z uhlí boty.
Dávám si otázku…
Komentáře (8)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk19.12.2010 00:40:00 Špáďa
Nádherně vystiženo. Moc pěkná, taková třígenerační. A vidím v ní nastíněn etický problém podobný tomu z Dědovy mísy Jana Nerudy ("...až se tobě bude třásti ruka // koryto ti synek udělá..."), ale každý má právo vidět zavazování bot i z jiného úhlu (anebo věku?, nebo světo-?, nebo životanázoru?) pohledu...
Ale nebyl bych to já, kdybych se nakonec nepřiklonil i k trochu odlehčenému chápání, byť tady není zdánlivě co odlehčovat...
Kde bota čtvrtá čeká?
Kde čeká na člověka?!
Směje se?, draka vím!,
z papíru, v zárakví...
17.12.2010 23:10:00 NikitaNikaT.
Mno jo .... jako uzlík v lásce, či v životě... dá se těžko rozvázat... ST!!!***
17.12.2010 21:38:00 šuměnka
Jak myslíš!
i tohle je stejně relativní jako mnohé
a co je pro někoho snadné,
je pro druhého boj! A opačně!
I květ jen kvete, vadne
a pozdrav říká vítej, sbohem
a co se zdá být lačné, tak je nelačné...
17.12.2010 19:56:00 Mirka Hedbávná
NE, Šumi, tak lehký to není, není,
jako je do vody v kola házení kamení!!!
17.12.2010 19:51:00 šuměnka
Jak těžké je to?
-
Poprvé?
Úsilí do krve!
-
Podruhé?
Lehčí než poprvé!
-
Potřetí?
Ve zdaru dojetí!
-
Bez bot chodí jen léto...
