Trojí ptaní

ano, všechno tam je...a fantazii ať má každý tu svou...

19.12.2010 16:11:00 | Mirka Hedbávná

Nádherně vystiženo. Moc pěkná, taková třígenerační. A vidím v ní nastíněn etický problém podobný tomu z Dědovy mísy Jana Nerudy ("...až se tobě bude třásti ruka // koryto ti synek udělá..."), ale každý má právo vidět zavazování bot i z jiného úhlu (anebo věku?, nebo světo-?, nebo životanázoru?) pohledu...

Ale nebyl bych to já, kdybych se nakonec nepřiklonil i k trochu odlehčenému chápání, byť tady není zdánlivě co odlehčovat...

Kde bota čtvrtá čeká?
Kde čeká na člověka?!

Směje se?, draka vím!,
z papíru, v zárakví...

19.12.2010 00:40:00 | Špáďa

A jak mne bolí, že se nechceš
dobrat pochopení...zrovna TY!

18.12.2010 07:14:00 | šuměnka

Mno jo .... jako uzlík v lásce, či v životě... dá se těžko rozvázat... ST!!!***

17.12.2010 23:10:00 | NikitaNikaT.

Jak mne bolí, že nechceš dočíst se jinam, než myslíš...

17.12.2010 21:41:00 | Mirka Hedbávná

Jak myslíš!
i tohle je stejně relativní jako mnohé
a co je pro někoho snadné,
je pro druhého boj! A opačně!
I květ jen kvete, vadne
a pozdrav říká vítej, sbohem
a co se zdá být lačné, tak je nelačné...

17.12.2010 21:38:00 | šuměnka

NE, Šumi, tak lehký to není, není,
jako je do vody v kola házení kamení!!!

17.12.2010 19:56:00 | Mirka Hedbávná

Jak těžké je to?
-
Poprvé?
Úsilí do krve!
-
Podruhé?
Lehčí než poprvé!
-
Potřetí?
Ve zdaru dojetí!
-
Bez bot chodí jen léto...

17.12.2010 19:51:00 | šuměnka