..na schodech náhody..
..na schodech náhody..
Nespoutáš vítr. Jen občas rozpálíš mu dech
Nezdržím poutníka, co cestuje tak rád…
Však když se v náhodě potkají na schodech
A pocítí, že oba mají neskutečný hlad
tak svět jim nabídne z pradávné šifry kód
všech stezek lidmi propletených v čase…
Tisíce kroků tam. A zpátky jeden schod
A bez hádanky, kdo tam nevydá se!
Nespoutáš vítr! Nezdržím poutníka!
A vesmír otáčet se bude stále dál…
Čas promluvil by slovy klasika
A kdo by neslyšel to, sám sobě by lhal!
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
to je k zamyšlení; a v téhle době, kdy jsme všichni ceněni spíš za schopnost být větrem, než za schopnost zastavit, k zamyšlení dvojnásob; z toho oka trochu smutná o realitě
a provedením - dovolil jsem si o dost přicházet, když jsem tě nečetl
30.12.2010 09:16:00 | drsnosrstej kokršpaněl
líbí se mi..
na schody mám vzpomínku
nebudu zacházet do detailů, ale
seděla jsem na schodech v mém domě
bylo mi smutno a z těch schodů
jsem dlaní pouštěla lahve s kamínky..
snažila jsem se pochopit odchod táty
a ty zvuky a tříštění skla mi přišly v té
chvíli dokonalé..
vzpomněla jsem si na to.. děkuji.. asi si sednu nahoru a pošlu tam k tobě pár chvilek ..
22.12.2010 21:09:00 | zelená víla
přijde mi to jako parabola na můj život
jak symbolické..jsou schody
jak kapky vody co dopadaly
když jsem čekala
a odcházela
a....
ST
21.12.2010 19:33:00 | Mbonita
Vítr je stejně bláznivý
Jak plamen v srdci
Když lásku rozdmíchá
Už není pomoci
21.12.2010 12:20:00 | labuť
Zbytečné hledat mezi řádky,
když psáno jest přímo v nich,
kolik že schodů jest do pohádky...
a nepřijmout kód je hřích (?)
21.12.2010 11:48:00 | Špáďa
vítr nespoutáš..
ba ani srdce napořád..
však velkou šanci máš..
že těch pár okamžiků..
bude krááásně
hřát .o)
21.12.2010 08:27:00 | Bean
