To osud tomu patrně chtěl,
tys vstoupil do mého života.
Jako záhadný stín.
A probudil žhoucí cit,
tam v srdci mém.
Hořící pochodeň.
Mé slzy nebudou padat navždy,
zmizí společně s tvým úsměvem.
Jako ošklivý sen.
Pak dojdeme cestou bolesti
až tam, ke hvězdám.
A dál.
Společně ruku v ruce,
už ne každý sám.
Počkám ...