Omlouvám se, slečno,
že na dráhu Mléčnou
Vás nemohu vzít.
Též proklínám sebe,
že o modrém z nebe
Vás musím nechat snít.
Tak aspoň klobouk smeknu,
ukloním se - řeknu:
„Jste prostě kost!“
(a už dost)
Aspoň jsem si potvrdil, že ženy mají rády stručné a výstižné omluvy :)
04.01.2011 00:21:00 | free.poet