Anotace: ..o křehkosti..
Do úst se boří
slyšené rýmy.
Říkám je moři,
když vlny přímí,
když vlny v poušti
přesypy nesou,
palce ve spoušti
rouháním třesou.
Třesu se, třesu,
houpám se spolu,
moře je z běsů,
vnořené dolů,
do kruhu bez úst,
svinuté zlehka.
Radost je půst
a blízkost křehká.
přemnohé píšeš, jako bys hrál
melodii, jako bys byl miloval
rým
s kým
tým
s
30.12.2010 22:50:00 | Mirka Hedbávná
Teď jsem si blízký s celým světem,
a z každé vísky internetem
mohu si s lidmi povídat...
Po pavučině houževnaté —
jen do předsíně... Však to znáte...
Budu-li se chtět dotýkat,
víc než jen slovy, prsty rukou,
z hrudi tvé lovit srdce tlukot,
k sobě tě tisknout, objímat,
potom ty vazby pavučinné
stávaj se téměř neúčinné...
Z jich šatů jdu se vysvlíkat...
a navléknu se do BLÍZKOSTI,
co pevností se blíží kostím,
však křehčí je, čím víc jsem jat.
30.12.2010 22:32:00 | Špáďa