Slova svá prostírám po stráních ...
Slova svá prostírám po stráních ...
.
Doteky křídel andělů
nemohou předčít Tě
v něžnosti,
ať Bůh
mi rouhání odpustí,
On samet přec
dlaní Tvých nepoznal,
jen za nocí slýchává
díky mé
za to, že mi Tě,
lásko, dal.
Slova svá prostírám
po stráních
čistá, jak čerstvě padlý
sníh.
Ať zazvoní zvony
z kostelů
až ustelu si
zase v dlaních Tvých ...
.
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
Je fantastickáta,nádherná zkrátka dokonalá...teď jsi to všem ukázala...jaká jseš skvělá básnířka!Jituško...má velká poklona!:)
10.01.2011 11:16:00 | střelkyně1
Skvělá, již ten název mi připomněl moji babičku, jež na zeleném trávníčku bělila spodničku, na sluníčku, od flíčků :-)
ST
09.01.2011 12:59:00 | Kars
Ta je tak krásná,krásně vyznávaná láska.Jsi něha sama se srdíčkem na dlani.SkvoStná!
09.01.2011 10:22:00 | CULIKATÁ
Dlaně obléknu si ve zvědavou něhu, jen co objevíš se zase u mých břehů... :o))
09.01.2011 08:04:00 | poustevník Jirka
