Černá královna
na patové šachovnici
a místo slz
kapky krve
na tváři má
osamělá
ve svém já
černým závojem
potemněla
bílá pole
a mlha
oděla chladem
zešedlé noci
vyhasínající
sluneční svit
možná
stihne ještě
borcení zdí
černých věží
zastavit
osamělá
se svým já