Jako povícekrát

málo tě znám
a těžko se mi bez tebe dýchá
sedím tu
jsem zticha
a poslouchám
tep vlastního srdce
které se pomalu rozpouští
v nadpřirozené harmonii citů
a utápí se v představách
kde se my dva touláme
po nepřeberných pláních
a chceme jediné

chytit polárku