Miluju život

Byly doby, kdy večer roztahoval svou tíž
a noc blížila se ke svému zrození,
byly doby, kdy světlo unikalo tmou výš
a smích nebyl hudbou každodenní…

Bylo spoustu takových večerů i rán,
z nichž láva někdy ještě krví koluje,
plno zatažena a silných větrů van,
však teď už jen slunce zlatem maluje…

Už jen rozpouští led zmrzlých kaluží
a svazky paprsků nechává plédy šít
do uzamčených devětsilů a ostruží,
že život začala jsem moc ráda mít…

Celý život i jeho nepravidelné schůdky,
i když se s pádem tváří v tvář spatřím,
i když úsměv střídají chvilkové smutky,
miluju život, a to se vším, co mu patří…

Miluju život i jeho náhlé změny,
když list se tak najednou obrací,
miluju život i všechny živé ozvěny,
když čas přichází a hned se vytrácí…

Miluju život s plnou škálou možností,
s každými jedinečnými momenty,
miluju život, jež sestává z lidských bytostí,
miluju život,
protože

...jsi v něm ty…