S Láskou...pro ní

Velikým obloukem vyhýbám
okrasným stehem prolínám

máš krásné místo v záňadří
dávno jsem ztratil hlavu

písečným břehem omývám
ozvěny vracím dolinám

tvé prsty voní tajemstvím
líbám tě znovu.

...

Jdeš po řádcích pro tebe
a hledáš...
tu chvíli sladkých závratí,
to místo dole za tratí,
ty okamžiky SPOLU...

kdy červenobíle natřené šraňky
jdou dolů a vlak je loudavý
je čas se líbat
je čas se líbat
je čas čas čas se líbat

než červenobíle natřené šraňky
jdou nahoru a něžná chvilka se la vý
a potom až se auto zase rozjede
koukneš se bokem na sochu anděla
jakoby do ubrousku schoval housku
kterou jedl když jsme se líbali

tak se na tebe kouká.


...

Někdy se na tebe dívám
a ty se ptáš...

Máš mě rád?
Mám.

Někdy to zní jako profesionální ozvěna
pokerového hráče když vrací hlášku,
někdy to je jako kdyby na semaforu přeskočily barvy,
někdy to zní jako fráze...výsměch...nuda
a dej mi pokoj a dej mi pokoj a dej mi pokoj

ale

někdy tvoje srdce pookřeje
někdy je to trochu jako požár v lese
někdy je to vodopád myšlenek co zamrzne v jeden obrovitej sloup ze kterýho rty vybrousí krystalicky čistý slovo Láska
a v jeho stínu leží pět písmenek
L A S K A

mám...šeptané
mám...volané
mám...opravdové
mám...oboustrané

jeden je SÁM
dva jsou jako VÁLKA

jeden je hrob beze jména
dva to už je LÁSKA...